Společné létání s přáteli na Podolance. Zde jsme vybrali několik fotografií Sárinky a Rika.

Po dlouhé době jsme vyrazili na Podolanku si provětrat křídla a jelikož bylo hlášeno horko, tak hned ráno. Krásné polétání a pak hurá domu do chladné místnosti, večer máme ještě program :-).

Dnešní předpověď počasí nebyla ideální, ale nakonec se vyklubalo sluníčko a Riko a Sára se mohli krásně proletět.

Využíváme krásných dní k létání a tentokrát i se Sárou. Často se jí venku nechce létat, ale u nás jí nikdo nenutí. O to větší potěšení je, když se krásně s Rikem společně prolétnou.

Sára a Riko již spolu krásně létaní na volno. I když je pravda, že Riko je zdatnější letec a Sáře se občas nechce. Ale i tak je to radost na ně pohledět.

Přinášíme Vám malou fotogalerii naší Sárinky - ARA ARARAUNA. Nejnovější fotky jsou vždy navrchu.

Aru jsme si chtěli pořídit již dříve, ale nějak jsme se báli, zda tak velkého papouška zvládneme. Zda jsme natolik zkušení, aby u nás aruška netrpěla a dali jsme jí vše, co potřebuje. Předchozí dětské zkušenosti s andulkami či korely asi nebudou na velké úrovni a tak jsme se nejprve rozhodli pro Žaka - Ferdu. V roce 2015 na podzim, ale nějak uzrál čas a my se rozhodli rozšířit naše ptactvo o vytouženou ARU. Žako měl v té době 10 let, takže zde byla obava, jak se budou snášet. Udělali jsme tedy test pohlaví a najednou z Ferdy byla Ferdice a my začali shánět samce ARY ARARAUNY. Objeli jsme několik chovatelů, překupníků a výkupníků a nakonec skončili na stejném místě jako před 10 lety s Žakem. Zde jsme si oblíbili jednoho drobečka, který se nám povahově zdál být nejlepší a nejvíce se k nám měl. Bohužel zatím nebylo známé pohlaví a tak jsme s napětím čekali, jak to dopadne. Samozřejmě že test DNA ukázal na samičku a my stáli před rozhodnutím, zda ano nebo hledat dále. Jelikož šlo o lásku na první pohled, neváhali jsme a i přes to, že jsme chtěli samečka, jsme si Sárinku definitivně zamluvili. Nyní se jen čekalo, než začne sama žrát. Plánované vyzvednutí se několikrát odsouvalo, protože Sárinka prostě jíst sama moc nechtěla. A aby toho nebylo málo, tak některý ze sourozenců Sárince poničil ocasní brka. Měla je všechny polámané a dost jí to překáželo, proto jí je chovatelka zastřihla. Vytržení jsme ani nechtěli a věděli, že jednou stejně přepeří a bude mít ocas krásný.

Je to příběh který má opět a jako vždy u volnoletců druhu ARA štastný konec, příběh kde proběhlo pár slziček, velká grilovačka, spaní v autě, velká solidarita, ztráta klíčů, ztráta dronu, ale vše s naprosto štasťným koncem, protože to tak asi mělo být....

Přinášíme Vám malou videogalerii naší Sárinky a Rika. Postupně budeme přidávat další videa.

Pavla